Léčení je i způsob kontroly, netýká se jen diagnóz. Často jde o věci, které by subjektivitu měly modifikovat zvenku, například rady z koučingových příruček, kde se řeší, jak ze sebe udělat to, co nejseš, nebo to, co už jseš, ale nejseš tím dokonale. Nárok úspěchu, výkonu, pohádkové lásky.  

Navazuji na předchozí práci Krátké dějiny zraňování, jejíž součástí byly stejnojmenná výstava a sbírka textů. Materiálem, který je rytmicky skládán do vizuálních atlasů, převíjen či plynule řazen v nahodilých rytmech ve videu, je náplast v nejrůznějších podobách. Ta zakrývá, chrání, léčí a označuje. Text je výchozím bodem, série náplastí představují samostatný vizuální zápis.